Blog

aneb když se v penShopu potřebují rozepsat.

header

Blog - aneb když se v penShopu potřebují rozepsat.

Čím psát III. – Plnicí pero

Plnicí pero je králem mezi psacími potřebami. V dnešní uspěchané době, kdy ruční poznámky nahrazují elektronické přístroje a nejpoužívanějším psacím nástrojem je kuličkové pero, se psaní plnicím perem stává něčím výjimečným, neboť vyžaduje určitou soustředěnost. Právě proto se k němu vrací víc a víc lidí, kteří chtějí přenést myšlenky na papír tradičním způsobem, na chvilku se zastavit a vydechnout. Plnicí pero je také nástrojem nejvariabilnějším, umožňuje psát širokou škálou barev a linek.

145640-45P2

Plnicí pero Graf von Faber-Castell Anello

Předchůdcem plnicího pera je namáčecí pero (můžeme se setkat i s označením násadka), které sestávalo z kovového hrotu a násadky, zpravidla dřevěné nebo kovové. Nedisponovalo zásobníkem inkoustu, což byla na jednu stranu výhoda: dalo se používat s tuší a jinými vysoce pigmentovanými inkousty, které by zásobník ucpaly. Namáčecí pero (dip pen) se dosud používá zejména v kaligrafii, ale navzdory svému názvu se nenamáčí do inkoustu, inkoust se doplňuje štětečkem nebo kapátkem do maličkého zásobníku uchyceného na hrotu.

První zmínky o peru se zásobníkem odkazují do 10. století, kdy si kalíf Ma’ād al-Mu’izz nechal vytvořit pero, které by mu neušpinilo ruce ani oblečení. Bohužel se nedochovalo. Další zmínky o perech se zásobníkem se objevují v 17. století, od počátku 18. století už je plnicí pero známým pojmem. V polovině 19. století byl výrobním střediskem plnicích per s ocelovými hroty Birmingham, více než polovina celosvětové produkce pocházela právě odsud. V roce 1827 získal Petrache Poenaru francouzský patent na vynález plnicího pera s vyměnitelným zásobníkem. Kolem roku 1870 byla oblíbená stylografická pera (dnes užívána hlavně pro technické kreslení). Jedním z prvních výrobců těchto per byl A.T.Cross. Masová produkce plnicích per začala po roce 1880, lídrem na americkém trhu byl dlouho Waterman. Následovaly roky vývoje a vylepšování konvertorů (zásobníků) a metod, jak zabránit protékání per.

Původně používaný materiál, tvrdá guma, byl postupně nahrazován celuloidem, který umožnil širší škálu barev. Objevovaly se i další plnicí systémy a nové materiály. Mezi lety 1940 a 1950 zažívala plnicí pera zlatý věk, později začala díky zlevnění výroby dominovat pera kuličková. V některých zemích mají plnicí pera silnou tradici (Francie, Německo, Rakousko nebo Velká Británie – zejména mezi studenty soukromých škol).

538675_10151448581397598_1886755927_n

V současnosti se plnicí pera částečně vrací do obliby a jsou také předmětem sběratelského zájmu, a to nejen limitované edice.

Hrotům a plnicím systémům věnujeme v budoucnu samostatný článek.

Zdroje článku:
Wikipedia (článek Fountain pen)
Barbro Garenfeld: The Ultimate Book of Pens, rok vydání 2010, ISBN 978-38-3315-099-9

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*